OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Baník - Karviná 1:1 - reportáž psaná před zápasem

Nezažívám vlastně nic, co by každý fanoušek neznal sám. Těšíte se na sobotní zápas. Kamarádi se ptají, jestli budete na stadionu, vy odpovídáte, že ne, že tentokrát u moni…. a sakra. A pak vám to dojde. Budete v situaci, kdy i vysokorochlostní mobilní internet s dostatečným datovým limitem vám bude na… nechci psát tak sprostě.

Ze záznamu sledovat zápasy není ono, člověk se podívá, ale stejně do té doby nevydrží nezjistit výsledek. A tak to jistí livesport. A to i cestou do divadla a na takový ty další věci, když je nějaká ta domácí desetiletka. Za tu si člověk stihne vyrobit dvě děti, vyměnit pár aut (vidíš ženo, přežilas už mých devět plechových lásek), ztropit pár blbostí a snad udělat i pár dobrejch věcí. A taky si uvědomit, že vztah k Baníku je prostě něco speciálního, něco, co se mnou je většinu mého bytí a nikdy ze mě nevyprchá. To se prostě ví.

A tak si člověk alespoň všímá, že to fakt není jen o fotbale. Jako pro fanouška Zdeňka. Ten by našel sakra důvod sledovat fotbal na monitoru. Je teď trochu kvůli nohám odkázaný na pomoc jiných, aby se na fotbal mohl vydat. A že má docházku poctivou. Jenže rodiče ho tentokrát na stadion dopravit nemohou. A protože se o tom dověděla rodina trenéra, tak ho na fotbal vezmou s sebou oni. Když Bob Páník mluví o fanoušcích Baníku, není to jen prosté tlachání. Bere je jako součást modrobílého světa a tohle je jeden z těch příkladů kdy si říkám: ,,On to je nejen dobrý trenér a výborný psycholog. On je to asi fakt dobrej člověk.” Jaký to kontrast s různými krysami v podpalubí…

Jestli jsem za něco rád od chvíle, kdy jsem začal psát tenhle blog, tak že jsem se díky tomu poznal s dalšími blázny, jejichž svět se místo zemské osy točí kolem toho nejlepšího slezského klubu. S některými zatím jen virtuálně. Taková už je doba. A tak třeba vím, že jestli mi na tom livesportu pípne gól nebo asistence Holzer, tak Martinova předtucha byla správná. A že jeho horečka v tu chvíli vystoupá o nějaký stupeň výš.

A tak se pomalu oblékám, líp než když mám jít do práce. K tomu abych nebyl v divadle za hulváta, mi to stejně nepomůže. Už vidím ty pohoršené lidi kolem, až uvidí jak nervózně každou minutu tak třikrát koukám do mobilu. Předem se omlouvám. Jinak to ale nejde… A žena to po těch letech už chápe.

….

Zápas jsem zatím neviděl, a tak mohu čerpat ze zpráv od Martina a Adama (oběma vělké díky). První půle asi byla děs běs, Karviná vysoko napadala, my nevěděli co hrát, a tak se z publika ozýval pískot. Ve druhé půli to bylo lepší, ale do zavřené obrany hostů se nám dlouho nedařilo, a když, tak zakončení Diopa nebo Holzera zradilo. Z trestňáku se prosadil nečekaný exekutor Fleišman, daleko nebyl před koncem k druhému zásahu, ale když prostě za celý zápas trefíte branku třikrát, kanonádu čekat nemůžete. Velmi dobře prý hráli hostující Budínský, Panák a BalouBoa nebo jak se jmenuje. V našem dresu v první půli snad jen Laštůvka, ve druhé už to bylo lepší a Fillo, Holzer či Stronati snesli i přísnější měřítko.

Ztráty dvou bodů doma je velká škoda. Zlínu jsme se nevzdálili, Jablonec se přiblížil. Na druhou stranu Plzeň nám neutekla :-). A kdoví, jestli i tento bod nebude nakonec na konci sezony brán jako zlatý….