OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Prohra se vztyčenou hlavou

Utkání Baníku se Spartou nabídlo střet dvou týmů, které se na sebe velmi dobře připravily a zápas se stal očekávanou bitvou. A na rozdíl od jarního setkání s rivalem z Letné, tentokrát se ze tří bodů radovali hosté. Co se vlastně oproti jaru odehrálo jinak?

Dozvíte se za chvíli :-). V televizním studiu potěšil fanoušky rudých kouč Straka, pro Baníkovce byl připravený bonbonek v podobě Míry Matušoviče, na stadionu čekala hostující fanoušky nepěkná ,,moskytiéra” a domácí příznivci byli zvědaví, v jaké formě se po zdravotní pauze ukáže Milan Baroš.

Po nádherně odzpívané hymně a konfetách (které na eskách stadionu Bazaly přeci jen dávaly větší efekt) se mohlo jít na mač. A Baník do něj nevstoupil špatně. Fillův centr padající na bránu Nitu vystrašil, střele Holzera po autu Filla a přihrávce Hrubého chybělo lepší umístění či více razance nebo nejlépe obojí. Vzápětí přišly i chvíle Sparty a první perfektní zákroky Stronatiho. Baník ukázal i první nový taktický prvek, kde se Hrubý stahoval pro rozehrávky od Laštůvky. Zřejmě snaha eliminovat nedostatek našich stoperů. Baník několikrát dokázal odcentrovat do vápna Sparty, ale Radakovič byl u míče vždy dříve, než naši útočící hráči. V pasáži 10. - 25. minuty Baník skvěle dostával pod tlak rozehrávku hostí a ti často ztráceli míč. Po tomto úseku však Sparta hru vyrovnala a začala být nebezpečnější. Zatímco vzadu jí fungovala středová trojice Kaya - Radakovič - Frýdek, směrem dopředu to byla hlavně trojice Plavšič - Šural - Tetteh, která dělala Baníku starosti. Místo Kangy se k rozehrávce Sparty stahoval Stanciu, který byl napadán dvojicí Diop - Hrubý (k pohybu Diopa po hřišti se určitě vrátím v Baníkovském týdnu). Hru Baníku čím dál víc narušovaly fauly. Vepředu se snad každý druhý souboj Baroše pískal jako útočný faul, vzadu se faulů často dopoušteli oba krajní obránci. Zajímavá gesta předvedli Nita a Kaya. Zatímco ten první si klepal na čelo směrem k ochozům, ten druhý se na žádost Baroše přiznal k teči a k rohovému kopu pro Baník. A při něm se na hřišti strhla mela, kterou odstartovalo škádlení Filla s Frýdkem. První poločas mohl přinést vstřelenou branku na obou stranách, skončil ale bez branek. Mohl přinést i vyloučení, ale Diop díky benevolenci rozhodčího druhou žlutou neviděl. 

Do druhé půle přišly oba týmy zklidněné, očividně v tomto byly pokyny trenérů na obou stranách shodné. Čekalo se na okamžik, který hráče zase strhne. A byla to v 55. min. akce Baníku. Baroš zleva trpělivě počkal s přihrávkou na nabíhajícího Hrubého, který zpoza vápna střelou po zemi pěkně protáhl Nitu. Po pěti minutách po prudké zpětné přihrávce Hrubého chybuje Šindelář, když míč ani nezpracuje, ani neodkopne, a tak ho o něj připraví Plavšič. Laštůvka ale jeho zakončení na svou pravou ruku přečte. A pak přichází asi poslední dva momenty, kdy mohl Baník zápas strhnout na svou stranu. Nejprve nevyjde souhra Baroš - Hrubý, kdy druhý jmenovaný místo přihrávky zpět na spoluhráče se sedmadvacítkou na dresu přihraje tři metry za něj do území nikoho. Chvíli poté po odraženém centru napřáhne Fleišman a jeho dobře mířený nástřel na bránu si sparťanský obránce srazí pár centimetrů vedle pravé tyče svého brankáře. Kolem sedmdesáté minuty hráčům v bílém docházejí síly a jakoby to najednou byli sparťané, kdo začne věřit ve výhru. Na únavu domácích reaguje i trenér Ščasný nasazením Vukadinoviče a přesunutím Stancia do středu. Od 75. minuty již nejsou Baroš s Diopem schopni udržet vepředu míč, záloha jim nepomůže tím, že by si více dala míč mezi sebou a já si vzpomenu na Azeveda. Přesně v této pasáži nám najednou se svými schopnostmi chyběl. A tak přišla akce Sparty, který rozhodla. Frýdek byl celý zápas (spolu se Šuralem) hezky ,,zpracováván,” přesto to byl právě on, kdo nyní dostal v opuštěném prostoru před stopery čas převzít míč od Stancia, otočit se a poslat kolmici za obranu na nabíhajícího Tetteha, který dloubl míč přes vybíhajícího Laštůvku. Na jedné straně perfektně sehrané od Sparty, na straně druhé tři kritické chyby - neatakovaný Frýdek, nepovedý offside systém a velký rozestup mezi Stronatim a Tetehem.

Baník v následující pětiminutovce vyškrábal zbytky sil k náznaku tlaku, ten ale brzy vyprchal. Nita po celý zápas rozehrává od branky, jako by si mezi položením míče a rozehráním dával minutku na uvaření kávy. Baník prostřídal a nakonec to byla Sparta, kdo sáhl ke hře se třemi stopery. Ani sedmiminutové nastavení k vyrovnání nevedlo. S internacionálním výběrem z Prahy Baník padl v boji, za který se nemusí stydět.

V čem byl zápas jiný, než ten na jaře? Sparta byla tentokrát dobrá, to se musí nechat. Byla mnohem odolnějším týmem, než minule, a to fyzicky i mentálně. Její střed obrany jsme za celý zápas neotevřeli. Milan Baroš po zdravotní pauze nedokázal podat výkon, na který jsme u něj zvyklí. A když se přesto po odraženém míči dostal v prvním poločase do zajímavé pozice, zakončit z ní nedokázal. Přesto je správné, že hrál. Nedovedu si představit, že by tomu bylo jinak, když se on sám na zápas cítil. Druhý zápas za sebou jsme nedali gól. V momentech, kdy nám na hřišti začaly ucházet síly a zápas se začal lámat ve prospěch Sparty, neměli jsme na lavičce potřebnou kvalitu, která by dění na hřišti vrátila zpět do rovnováhy.

Samozřejmě, prohra člověka netěší. Muselo nám však být jasné, že prohra dříve nebo později přijde. Bylo to po prohře na Slovácku, kdy jsme odehráli tři nejlepší zápasy probíhající sezony (Příbram, Bohemka, Olomouc). Zápas na zlínské Letné se zdá být podobně zlomovým, jako byl pro další vývoj v tabulce zlomový zápas s Příbramí. A i dnešek ukázal, že není soupeř, kterého bychom se měli bát. Ať se bojí oni nás.