OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Baníkovský týden (115.)

Páté kolo, další rozpačitý výkon a prohra v Teplicích nás vrátil do nepříjemné reality. Je potřeba si problémy nejen připustit, ale také pojmenovat. A zvolit správnou cestu k jejich řešení.

O oboje jsem se pokusil. Samozřejmě se jedná o pohled zvenku, tudíž může být velmi subjektivní a velmi mylný. Proto jej takto i berte, spíše jako námět k diskuzi či přemýšlení.

1) Chybí osa týmu

Pamatujete na úspěchy Baníku pod trenérem Komňackým, Večeřou, Koubkem, Svědíkem nebo Páníkem? Pokud nebyli zranění či vykartovaní hráči, bylo vlastně jasné, jaká jedenáctka do zápasu vyběhne. Aby nějak herní projev týmu vypadal, musí mít hráči prostor pro získání návyků. V podcastu ČT sport by řekli automatismů :-). Po pěti kolech má ale Baník jediného hráče z pole, který odehrál všechny minuty (Pokorný) a pouze 4, kteří strávili na hřišti čas alespoň 4 celých zápasů (Jánoš, Holzer, Kuzmanovič). Ukazuje to, že trenér Kozel zatím svou ideální jedenáctku netrefil.

2) Žalostná útočná fáze

Za koncem trenéra Páníka nebyly ani tak výsledky, jako snaha změnit herní projev týmu. Trenér Kozel, když se ujímal kormidla řekl: ,,Mým přáním je dostat Baník do boje o evropské poháry, pokusit se pozměnit herní styl a samozřejmě postupně do týmu začleňovat mladé baníkovské talenty." Změnu herního stylu lze pozorovat v tom, že míč více putuje po zemi. Jenže jak opakovaně zmiňuji, jiný efekt, než vyšší počet přihrávek a větší podíl držení míče to nemá. A útočná fáze je vyloženě špatná. Nechci opakovat věty o čitelné pomalé hře a malé nabídce spoluhráčů. Pokud v pěti kolech dáme šest branek, nejsme prostě ofenzivním týmem schopným soupeře přestřílet. Na vině nejsou jen útočníci (mimochodem po pěti kolech s bilancí Ondra Šašinka 0+0, Zajíc 1+0, Tijany 1+0), ale celý tým. Posily, o které si trenér do ofenzivy řekl, nepřišly. Od jeho příchodu naopak z týmu zmizeli Diop se Smolou.

3) Mdlý projev na hřišti

Někteří z Vás o tom mluvili už po prvním nebo druhém kole, další průběh ligy Vám dává plně zapravdu. Chybí nám dva, tři hráči, kteří by nesnášeli prohru. Při vší úctě ke zkušeným hráčům v kádru, na tuto roli nikdo z nich zřejmě nemá. Nejblíž k této roli tak při absenci Stronatiho je Holzer. Jenže ten nemá povahu (ani postavení v kabině) na roli zlého muže. Může někdo zvenku přijít a takové role se chopit? Nebo se této role chopí některý z hráčů svými výkony? Spolu s Holzerem k tomu má paradoxně blízko ,,tichý muž z druhé ligy" Tetour (2 asistence, 4 přihrávky do gólové šance za 299 minut na hřišti).

4) Příliš hráčů, kterým o nic nejde

Se Slavií, Spartou, Plzní se měřit nemůžeme. S Liberce, Jabloncem bychom měli. Co hráče v těchto týmech žene k dobrým výkonům? Jejich trenéři často zmiňují touhu posunout se výš. Do top3, nebo do zahraničí. Když si projdete sestavu Baníku, je v ní až příliš mnoho hráčů, kteří už v takový posun moc doufat nemohou. Tím začínáme připomínat nedávnou ,,zahraniční" éru Sparty. Přičemž u nás tu roli zahraničních hráčů plní hráči z Čech. A v lize začínáme být, tak jako byla ona, pro smích.

5) Týmová chemie

Do týmu nepatří pouze hráči a trenéři, ale také celý realizační tým. Spolu s dalšími faktory vytváří pohodu či nepohodu, která se nakonec na hřišti ve výkonu odrazí. Hráči opakovaně říkají, že problém mezi nimi a trenérem Kozlem není. Je tedy problém jinde?

Možná byste nalezli i další důvody. Pojmenovat správně příčiny nepovedených výkonů je však ta lehčí část. Tou náročnější je správným způsobem nedostatky odstranit. Jaká může být cesta?

1) Čistka v kádru. V době covidové riskantní, ale je třeba najít, slovy Páníka ,,ostrou patnáctku" na kterou trenér v poli vsadí. (např. Laštůvka - Fleišman, Azackij, Pokorný, Juroška - Holzer, Jánoš, Tetour, Azevedo - Šašinka, Zajíc, lavička: Budínský, Svozil, Fillo, Potočný, Jirásek, Chvěja). V případě nutnosti pak šahat do béčka. Nebo mládeže.

2) Zjednodušení hry. Snaha přejít z Páníkovské války na Kozlův balet nevyšla. Nemáme na to kádr. Vsaďme na 4-4-2.

3) Omezme počet funkcionářů, kteří přijdou do styku s hráči. Úplně stačí, když to bude jen sportovní ředitel Grussmann. Ostatní jen ve výjimečných případech. Příliš mnoho dobrých rad a úmyslů může škodit.

4) Stanovení cílů, postihů, odměn. Mít v cílech zároveň omlazení, odchovance v základu a boj o poháry je utopie. Přiznejme si to a stanovme, co je prioritou. Stanovme týmu jednoduchá pravidla odměn i postihů. Ne pro jednotlivce, ale pro celý tým. Není to populární, ale ve všech týmových aktivitách platí - tým je tak slabý, jak slabý je jeho nejslabší článek. Z týmu se musí stát zdravý organismus, musí fungovat tak, jako u organismu funguje imunita. Nemocné sám odstraní.

Podle hlasování na Twitteru si zatím fanoušci nepřejí změnu trenéra. Z hlediska vedení by byl takový krok také složitý. Trenér má dlouhodobou smlouvu, a tak stejně jako při jeho angažování, kdy jej pan Brabec vyplácel z angažmá u reprezentace, by nyní musel hradit jeho nemalé odchodné. Zároveň nalezení nového případného kouče by nebylo jednoduché. Mnohým by se líbil návrat Svědíka, z volných jmen by připadal v úvahu Hašek či Jílek, zajímavé jméno je Holoubek ale u každého z nich naleznete i překážku možného angažmá. Pokud tedy krok k rozvázání smlouvy neučiní sám trenér Kozel, nebude jeho výměna na pořadu nejbližších dnů.

V dalším utkání nás čeká namistovaná mistrovská Slavia. Poprvé v sezoně se od nás vlastně nic nečeká. Překvapíme (i sami sebe)?

BP!