OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Baníkovský týden (34.)

Rozhodčí mě dostal do VARu, kvůli němu jsme však neprohráli. Rekordní série Milana Baroše. Co také napoví zápas proti jeho bývalému klubu?

Baník dostal v neděli na hřišti vedoucí Slavie naloženo. S tím by se člověk smířil. Horší je, jak zápas vypadal. A to se již nechci příliš vracet k výkonu pana sudího (posouzení penalt, výhody, otočené odkopy/rohy), protože rozhodčí, včetně videorozhodčího, nejsou na hřišti nástrojem spravedlnosti, ale nástrojem moci. Prostě něco jako policisté v ulicích nebo soudci v soudních síních… Ono popravdě sudí mohl pentle proti Baníku písknout klidně ještě dvě (přikládám pro ilustraci snímky bránění v podání Filla a Diopa). 

Fillo

Diop

Slávisté bránili své pokutové území při rozích naprosto čistě, bez držení, a to se rozhodčího bát nemuseli. Prostě to jde. Samostatné téma by pak bylo počínání si v soupeřově pokutovém území. Jak trefně nedávno poznamenal jeden z trenérů (tuším pan Koubek), by se v rámci tolik požadované roviny mělo pískat držení i útočníkům, stejně, jako obráncům. Nebo posuzovat situace jako před druhým gólem podtržení Diopa Součkem na středu hřiště… 

Souček

Na sešívaných bylo vidět, že co si nedovolí ve svém pokutovém území, dovolí si ti samí (vynikal v tom zmiňovaný Souček) před brankou protivníka. Ale pozor, i to berme spíše jako ukázku dobré taktické přípravy Slavie na zápasy, než jako důvod k nářkům. 

Když už jsme u těch pravidel, zaujala mě pasáž, kdy hrál Baník bez dvou obránců (Pazdera, Fleišman), protože byli ošetřovaní. U Pazdery o.k., ten si zranění přivodil sám, ale u Fleišmana, kterému přivodil krvavé zranění na hlavě Frydrych, by stálo za to uvažovat o pravidle, že pokud hráč viditelně zraní hráče protivníka, vrací se do hry až s ním, nebo se střídajícím hráčem. Slavie totiž Baník v nezaviněném oslabení vůbec nešetřila. Z hlediska zásad barona Pierra de Coubertina zajímavý okamžik :-). Ostatně, to co diváci předváděli na Letné vůči Barošovi, předvedli sešívaní ,,intelektuálové” v Edenu na adresu Honzy Laštůvky. Neříkám, že život v hlavním městě není stresující, ale tito pánové, ke kterým každý soudný fanoušek kopané hledí s úctou, a váží si, že je může vidět v naší lize hrát, fakt za vaše posraný životy nemůžou. Jaký to rozdíl v chování hostů k Frydrychovi.

Zatímco dosud uvedené mě možná tak mohlo naštvat, tak teď o tom, co mě přímo nasralo. Totiž fakt, že Baník za celý zápas ani jednou netrefil Slávistickou branku. To opravdu není hodno podmínkám, ve kterých si hráči žijí, trenéři trénují a funkcionáři pracují. Jestliže jsou týmem při výhrách, musejí být týmem i při prohrách. A přemýšlet o tom zda každý z nich dělá pro Baník opravdu maximum. Když Slávie koncem února nadělila čtyřku Slovácku, hosté si připsali šest střel na domácího brankáře. Když na podzim inkasovala čtyřku Dukla, trefila se mezi domácí tyče čtyřikrát. Příbram sedmkrát. Baník se snažil na Slavii vyzrát křížnými pasy vzduchem za obranu, jenže ještě více než domácí nám byly soupeřem vlastní nepřesnosti. Počty bez přičinění soupeřů odevzdaných míčů v posledních třech kolech jsou opravdu alarmující.

Téma Slavie uzavřu přehledem naběhaných metrů a nesmyslným výběhem Procházky, který rozebírali ve studiu televize O2 a radši už pojďme ke statistickému okénku :-).

Naběhané km Slavie - Baník

Procházka na procházce

Tentokrát mne zaujala série Milana Baroše v počtu odehraných minut. Na podzim čítala nejdelší serie našeho kapitána 312 minut (základní sestava v prvních třech kolech, ve čtvrtém kole střídán ve 42. minutě), na Slavii skončila série dlouhá 432 minut. Bylo to první jarní utkání, ve kterém neodehrál kapitán Baroš plnou porci minut.

V sobotním brzkém odpoledni nás čeká soupeř z města automobilů. Ne, že by dorazil tým SK Nošovice - Lhoty, ale dorazí soused z Boleslavi. A kromě agresivního marketingu Hyundaie můžeme tímto označením poukázat i na souseda z ligové tabulky. Baník od boleslavského FK dělí již jen pět bodů a dvě místa v tabulce. Zatímco Baník během jarních pěti kol uhrál 4 body (13. místo v jarní tabulce), Boleslav získala bodů 11 (4. místo v jarní tabulce) za tři výhry a dvě remízy. Jarní Boleslav se nedá s tou podzimní srovnávat. V zimě došlo k veliké obměně kádru (příchody například Mašek, Fulnek, Hájek, Jugas, Mešanovič), udržení Přikryla i Komličenka a z Boleslavi je černý kůň nejen bojů o šestku, ale díky novému hernímu systému i bojů o poháry. Zatímco na podzim měla Boleslav problémy s defenzivou, na jaře obdržela spolu se Slavií nejmenší počet branek (2, Baník na jaře inkasoval 11x). Pro naše mužstvo, a možná i trenéra Páníka, je vzájemné utkání zápasem pravdy. S Libercem jsme v obdobné situaci uspěli, Boleslav ale bude ještě těžší sousto. Popravdě jsem moc zvědavý, jakou sestavu (a rozestavení) do zápasu pan trenér nasadí. Nedivil bych se například takovéto:

Laštůvka

Mešaninov - Šindelář - Stronati - Fleišman

Jánoš - Jirásek

Kuzmanovič - Hrubý - Granečný

Baroš

Taktika? Za mě jednoduchá. Hrát tak, aby se soupeř bál. Pořád mi přijde, že hrát za Boleslav je něco jako ,,plnit si povinnosti” po třicetiletém vztahu (snad si to žena za dvacet let nepřečte :-). Prostě chybí tomu vášeň. Jenže, najdou ji v sobě naši hráči? Budou ochotni za svého trenéra bojovat? Sobota nám toho řekne možná víc, než zatím tušíme. Já doufám, že hrát za Baník je něco jiného, než za Boleslav. Ne kvůli trenérům, ale kvůli fanouškům, tradici, regionální hrdosti. Doufám, že ten rozdíl na hřišti v sobotu uvidím!

pozn: zdroj obrázků - O2 TV