OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Baníkovský týden (45.)

O cestě na pohárové finále, Plzni, která nás nechala hrát a naplněném proroctví z ledna. 

Některé dny jsou mimořádné a budete si je pamatovat nadosmrti. Středa 22.5.2019 se pro mě stala přesně takovým dnem. Baník nastoupil ve finále poháru v Olomouci, kde odehrál mnohé zápasy z kategorie nezapomenutelných. A tak vám dnes napíši hlavně o mé cestě na pohár.

Z Prahy jsem vyrazil před druhou hodinou a jen co vlak nabral rychlost, proběhla v něm kontrola jízdenek. Po průvodčí osazenstvo vlaku dvakrát zkontrolovali tři chlapci ze Slavie. Nepřišlo mi, že hledají ztraceného kamaráda, a tak jsem byl docela rád, že klubové symboly vytahuji až u stadionu. V Pardubicích vystoupili a zřejmě si počkali na další vlak, zda tam nebudou s hledáním trofejí soupeře úspěšnější.

V Olomouci vylézám z nádražní budovy a jsem vřele přivítán. Tedy pokud se lahev letící těsně kolem hlavy dá považovat za vřelé přivítání. Z desítek přítomných Baníkovců neznám z výjezdů žádnou tvář… Až po pár krocích potkávám dva tradiční výjezďáky. A zároveň první dva střízlivé. Tolik asi k obrazu skalních fanoušků Baníku, a že ho ani tak nevytváří ti skutečně skalní.

Času je dost a tak se vydávám pěšky ke stadionu. U něj už se scházejí první hloučky v bílých tričkách, takže si také jedno pořizuji. Klasicky zmateně si napřed málem kupuji dámské, pak už trefím na místo s pánským, avšak ve špatné velikosti. Dotřetice všeho dobrého se zadařilo.

Jdu se ubytovat do nedalekého hotelu, kde se u recepce tvoří fronta a na otázku recepčního: ,,proč jste přijeli do Olomouce,” odpovídá každý při obdržení klíčů: ,,fotbal.” Ani si nestihnu vyndat věci z baťohu a ozývá se kamarád, kde že jako jsem. Takže rychle do bílého a ke stadionu. Kamarád a jeho kamarádky co potřebují čůrat mi dělají milou společnost a obdarovávají mě pivem. Pokud se Litovel dá za pivo považovat. Podle pěny a barvy asi ano. Podle chuti ne. Někteří baníkovci vytáhli památeční šály, kloboučky (toho pána si přesně s tím kloboučkem pamatuji z mistrovské sezony), divím se zbloudilým slávistům, kteří si razí cestu bílou lavinou… až nakonec dojde k tomu, k čemu v takové chvíli dojít musí a tak jeden o svou červenobílou šálu přichází. Dění přilákalo ke stadionu pět skupin lidí. Fanoušky Baníku, fanoušky Slavie, fanoušky buzerace, svazové pohlaváry a bezdomovce. Posledně jmenovaní zažívají lukulské hody, když nedojedených klobás a nedopitých piv nacházejí skutečně hodně.

Kolem projíždí autobus s hráči Baníku, což vyvolá nadšení, po chvíli autobus soupeře, což vyvolá jebání jak když se sejdou v japonsku nadržené páry v tělocvičně. Za mě v pořádku. Tedy jako to jebání s tím autobusem myslím. Emoce jsou to, co dělá fotbal fotbalem. Tentokrát i kvůli únavě volím hlavní tribunu a tak se mi představení na tribuně sever zdá možná lepší, než kdybych byl přímo na ní. Ten zápas mě hrozně bavil a často nevěděl, kam koukat dřív. Hřiště? Baníkovci? Slávisté? Slezská orlice z kartonů, chorály, ke dvou stovkám odpálených ohňů… byl to skvělý zážitek. Některým se nezamlouval nápis o počtech fanoušků Slavie, mě pobavil. Na hřišti se hráči rvali, Budinský v bráně čaroval a držel naděje na senzaci, ta se ale nekonala. Je snad osudem letošní sezony dojít v lize i poháru až na samý konec a zůstat před pohárovou branou? Se závěrečným hvizdem probíhá náběh na hrací plochu. Ale co to, to nejsou fanoušci fotbalu. To jsou fanoušci buzerace a jejich psi. Možná by příště mohli tu komedii dovést k ještě vetší dokonalosti a na hřišti stát již během zápasu.

Samostatnou poznámku si zaslouží slávistické, liverpoolské i reprezentační štístko Vladimír Šmicer, který seděl o řadu pod námi. Pokud vám podle mediálních výstupů přijde jako sympaťák, tak skutečnost je ještě mnohem lepší. Vážně. Sice se mi nepodařilo ho přesvědčit, že si má obléct bílé tričko, ba ani modrobílou šálu na krk od vedle sedícíh nepřijal, ale jeho postřehy ke hře byla radost poslouchat. Nebál se svým sešívaným soukmenovcům hlasitě chválit fanoušky Baníku, nebál se narovinu říct, že se nediví naštvanosti lidem, když finále rozhodne taková penalta, trpělivě vycházel vstříc těm, kteří se s ním přišli vyfotit. Jo a mimochodem, jeho postřehy k námi zahrávaným rohům byly natolik zásadní, že by mohl být přizván na předzápasovou přípravu…

Zápas skončil špatně, návštěva plochy panem Brabcem dobře, protože pes ho nakonec nekousl (a že nechybělo mnoho) a přeci jen trochu smutný vyrážím pod dohledem helikoptéry na hotel. Totálně ožralý bezdomovec před stadionem nemá ještě asi dost, tak tvrdí odcházejícím baníkovcům, že nám celý zápas fandil a ať mu dají na pivo. Nejprve mu jeden pomůže vstát, jenže pak si, zřejmě za svou dotěrnost, od jiného vyslouží ránu a končí v kaluži. Těžkooděnci, kolem kterých procházím, to vesele komentují. Nebo že by ten opilec nebyl bezdomovcem, ale videorozhodčím? Tu penaltu by jeho podnapilost vysvětlovala… Každopádně mi to přišlo od jednoho z nás zbytečné a byl jsem z toho smutnější, než z výsledku.

V neděli Baník zamířil do Plzně. Ta hrála 60 minut a pak nechala 30 minut hrát a vyrovnat Baník. Děkujeme. A tak si sezonu ještě o týden prodloužíme zápasem s Mladou Boleslaví, která byla po podzimu na desátém místě. A o které jsem prorocky v lednu napsal: ,,

10. Mladá Boleslav 22 bodů

odchody: Hůlka, Kateřiňák, Džafič, Diviš

příchody: Mašek, Fulnek, Hájek, Šušnjar, Tatajev, Klíma

tip vítěz play off skupiny 7.-10. místo: Boleslav nejenže udržela Přikryla a Komličenka (u kterého uplatnila opci na přestup), ale přivedla i velmi slušné posily. Pokud se noví hráči nebudou dlouho adaptovat na poněkud sterilní prostředí klubu, může už během jara Boleslav předvádět velmi dobrý fotbal. Přesto si myslím, že letos to na první šestku stačit nebude. Ztráta osmi bodů na jedenáct kol není malá, v jedenácti kolech jarní části hrají boleslavští s Plzní, Jabloncem, v Ostravě, se Spartou, s Libercem i Zlínem. A ztrácet body tak budou i při dobré formě. Pokud ale kádr udrží pro příští rok, bude mít Baník nového velkého konkurenta. Anebo se o Evropu střetneme již letos v dodatečném utkání?”

Upřímně, Boleslav má momentálně minimálně srovnatelný kádr a lepší formu. A může to tak být zrovna náš klub, který na nejpodivnější pravidlo nového modelu ligy doplatí. Věřím však, že věci se v životě dějí tak, jak se z nějakého důvodu dít mají. A tak se smířím s jakýmkoliv výsledkem. Buď si střihnem poháry, nebo budeme dál budovat kádr. Nakonec, tak jako tak je to báječná sezona s Baníkem. A nebudu se moci dočkat té další…