OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Baníkovský týden (68.)

Po senzaci v poháru přišlo vystřízlivění v lize. Kolik slávistů naběhalo víc, než nejběhavější Baníkovec? Baník neplní cíle, které si dal před sezonou. A také o smrti fanouška, na kterou se vlastně léta čekalo…

Trenér Páník má snad více životů, než kočka. Vždy, když se jeho bárka nebezpečně nahne, dokáže jím vedený tým zabrat. Ve chvíli, kdy na to málokdo vsadí. Stalo se tak v pohárovém utkání se Slávií, kdy se sešla velké odhodlání a dobrý výkon Baníku, a slabší chvíle ve slabší sestavě hrající Slávie. A tak skeptici, kteří tak jako já očekávali dvě porážky, dostali za vyučenou. A zatímco vedení klubu z Vršovic uznalo, že výhra Baníku byla zasloužená, protože do utkání nastoupil s mentalitou týmu, který uspět chce, nemálo fanoušků sešívaných se na sociálních sítích vyjadřovalo tak, že jsem si velmi přál, aby Baník seknul podruhé…

To se ale nestalo. Slávie nasadila to nejlepší - včetně našeho obvyklého kata Součka a krajních obránců, kteří udivují odvážnou hrou v Lize mistrů nebo proti nároďáku Anglie. Najednou neztrácela míče, dominovala ve vzduchu a proměňovala šance, zatímco Baník si snad za celý zápas žádnou nevytvořil. Do prvního gólu to ještě v poli šlo, jenže pak Hrubý s Jiráskem nezachytili náběh Součka, ani to vystoupením neuhasil jeden ze tří stoperů a vlastně bylo po zápase. Protože Baník venku, navzdory zkušenému kádru, působí ve chvílích nepříznivého vývoje ne jako tým, který se chce vzepřít osudu, ale jako tým, který čeká na závěrečný hvizd.

Kolik hráčů v dresu domácích naběhalo více, než nejběhavější Baníkovec?

Coufal 12,3 km, Ševčík 11,9 km, Bořil 11,7 km, Tecl 11,5, Diop 11,2. Tedy skoro půl sestavy.

Číslo o počtu střel na branku při srovnání pohárového a ligového utkání skýtá celkem jasný pohled na průběh obou zápasů

Baník : Slavia

pohár: 5:4

liga: 1:10

Zápas na Slavii uzavřel polovinu základní části ligy a klub ze slezské části Ostravy se nachází na sedmém místě tabulky. Stojí proto za připomenutí, s jakou představou klub do sezony vstupoval:

,,Doufám, že jsme všichni v klubu odpracovali to, aby ta sezona byla minimálně stejně úspěšná. Posílili jsme kádr, udrželi jsme všechny hráče, které jsme udržet chtěli, takže věřím, že budeme silnější.” (Michal Bělák)

,,Předpoklad, že by se to mohlo podařit, tady je. Posílili jsme na problémových postech. Důležité je, že zůstal Patrizio Stronati a samozřejmě i skutečnost, že Honza Laštůvka a Milan Baroš prodloužili kontrakty a budou v Baníku pokračovat. Tým se hodně vyrovnal. A konkurence, která v něm vznikla, požene hráče v tréninku i v zápasech k maximálnímu výkonu.” (Bohumil Páník)

Jsem docela zvědavý, jak si plnění cílů vyhodnotí v klubu.

Když jsem v úvodu zmínil trenérské životy Boba Páníka, musím zmínit věc, ke které to na sportovních stadionech již dlouho spělo. A tou věcí je zmařený život fanouška hokejového Havířova po napadení členem ochranky. Média jsou věčně plná reportáží o ,,agresivních fanoušcích,” problematika pořadatelských služeb na stadionech jako by neexistovala. A tak se přehlížejí věci jako robocopové stříkající slzný plyn na Slovácku, pořadatelé držící fanouška, aby mohl dostat pár ran od domácích příznivců přímo na hřišti v Boleslavi, provokující hrdinové na stadionu Sparty a desítky dalších příkladů, které by mohl přidat asi každý návštěvník stadionů, a které vlastně nenávratně spěly k tomu, co se v Havířově na hokeji stalo. Změní něco smutná událost minulých dnů? Pochybuji. Čtvrtá mocnost má přeci své jiné evergreeny a nepřátele.