OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Baníkovský týden (75.)

Ohlédnutí za podzimem Baníku Ostrava. Nejlepší a nejhorší zápas, největší překvapení a největší zklamání podzimní části sezony mým subjektivním pohledem.

Nejlepší zápas

Baník byl jediným týmem, který na domácí scéně dokázal udolat Slavii, a tak volba tohoto pohárového zápasu asi nepřekvapí. K vítězství sice klub ze Slezska dokráčel až góly Diopa a Smoly v prodloužení, ale už v základní hrací době po brankách volala hlavička Stronatiho nebo šance Filla. Baník předvedl týmový výkon plný nasazení a hlavně chuti vyhrát, přičemž to druhé jako by stejný tým v lize občas postrádal…

Z ligového kolotoče řadím mezi povedené zápasy s Bohemians (4:2) a Slováckem (3:0). Zejména před tím druhým panovaly veliké obavy, jak zápas zvládneme. Slovácko je neoblíbený soupeř, se kterým často ztrácíme body, trenér Svědík dokáže pravidelně týmy ze špičky tabulky o body obírat a pro zápas v Ostravě si připravili i veliké překvapení, když navzdory finanční sankci nasadili do zápasu hostujícího Ondru Šašinku. Jenže po dvacetitřech minutách to bylo 2:0, brzy po půli přišla pojistka v podobě třetího gólu a hosté se za celý zápas nedostali do svých pověstných nebezpečných protiútoků. 

Nejhorší zápas

Do této kategorie by šlo zařadit v podstatě jakýkoliv zápas na hřišti týmů, které jsou v tabulce před Baníkem, snad vyjma prohry v Jablonci (1:2). Ať už jel Baník na Spartu (0:2), do Boleslavi (0:2), Plzně (0:3) nebo na Slavii (0:4), působil naprosto neškodně. Za úplně nejhorší považuji právě poslední zmíněný zápas hraný pár dnů poté, co jsme Slavii vyřadili z poháru. Ten kontrast s pohárovým zápasem byl pro příznivce Baníku opravdu bolestivý, Slavia zápasu zcela dominovala a poměr střel na branku 10:1 vypovídal o všem. Kdyby to alespoň byla válka, ale tohle nebylo vůbec nic...

Překvapení

Jednoznačně Kuba Pokorný. Minulou sezonu trávil na hostování v druholigovém Hradci Králové a měl tam problém dostat se do základní sestavy. Nastoupil jen v polovině zápasů a vstřelil jediný gól. V létě se neprosadil do áčka Baníku a řešilo se možné hostování, nakonec byl zařazen do „B“ týmu, kde měl pomoci vyztužit defenzivu pro třetiligové boje. Svými výkony i přístupem k tréninku si nakonec zasloužil šanci v pohárových zápasech, přičemž zejména ten domácí proti Hradci se mu povedl natolik, že si vybojoval šanci v lize. A tu už nepustil. Nastoupil do jedenácti zápasů a vstřelil dvě branky. 

Že na sobě Pokorný hodně zapracoval je vidět z jeho hry. V minulosti jej srážely zbytečně fauly kolem vlastní šestnáctky nebo zbrklé vystupování z obrané řady. Ale obojí se nyní zdá minulostí. Pokud někdo v lize připomíná adorovaného Hovorku ze Slavie, pak je to právě Kuba Pokorný. Výborný výskok, časté předskakování útočníků přebírajících míč, slušná rozehrávka a viditelné ,,žití zápasem.“ Kdo by to byl před rokem čekal…

Zklamání

Daniel Holzer. Uvadání tohoto hráče je opravdu smutné. Přestože od trenéra Páníka dostává neustále šanci (13 x v lize, 3x v poháru), jeho bilance 0 branek, 0 asistencí je zoufalá. Bez bodu skončily i jeho dva starty za béčko. Jeho hostování v Karviné, Slovácku či Zlíně se zdá pro jaro jako nejlepší řešení.