OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Baníkovský týden (77.)

Vedení Baníku se přeci jen v týdnu před zahájením přípravy odhodlalo ke změně realizačního týmu u A mužstva a pláclo si s trenérem Lubošem Kozlem. Jeho první vyjádření byla stručná, věděl však, na jakou notu kápnout. ,,Podmínky v Baníku jsou ideální k tomu, abychom dokázali pracovat dobře a z mužstva dostat jeho maximum. Mým přáním je dostat Baník do boje o evropské poháry, pokusit se pozměnit herní styl a samozřejmě postupně do týmu začleňovat mladé baníkovské talenty,“ uvedl Luboš Kozel pro Deník Sport. 

A nejen, že o mladých mluvil, ale hned několik jich do přípravy s áčkem povolal. Je to bezpochyby správný krok, protože hráče, na které sázel trenér Páník to donutí v přípravě prát se o své místo v sestavě, a mladí cítí, že se s nimi v Baníku přeci jen počítá. Trochu skeptický jsem ke kombinaci cílů bojovat o evropské pohár a začleňovat mladé. Ale třeba budu příjemně překvapen, tak jako jsem skutečností, že k dohodě s trenérem Kozlem skutečně došlo. Přiznávám, že jsem už moc nevěřil.

Vedení Baníku si od Luboše Kozla slibuje hodně. Vynaložit skoro milion korun na jeho uvolnění a umožnit mu dotrénovat kvalifikační cyklus reprezentační devatenáctky jsou poměrně výrazné ústupky. Pro upřednostnění Kozla před Martinem Haškem nakonec zřejmě rozhodly hlavně tři faktory - v Dukle dokázal skloubit práci mladých i zkušených hráčů (Vorel, Gedeon) a poradil si i s těmi divočejšími (Pospěch) i cizinci (Romera, Nestor). Na hráče je při přípravě náročný a velmi si zakládá na pilování ofenzivních schémat (hráči umí hrát poslepu, vědí, do kterého prostoru se jim spoluhráči nabízejí). Vedení Baníku už v minulosti deklarovalo, že nechce jít cestou časté výměny trenérů, a tak Kozlovi nahrálo i dlouhé působení u týmu Dukly, kterou vedl déle než šest let.

Docela překvapený jsem byl počtem příspěvků na sociálních sítích proti možnému angažování Martina Haška. V individuálním růstu hráčů totiž podle mého dosahoval zajímavějších výsledků než Kozel, ve Vlašimi i Bohemce se pod ním hrál dobrý fotbal (nakonec kdo pamatuje venkovní druholigový zápas Baníku na půdě nejmenšího druholigového města, tak ví, že bod jsme přivezli se štěstím a domácí nás rychlostně i kondičně ,,přejeli“). V dresu Vlašimi si zahráli tehdy neznámí Nguyen, Kulhánek, Breda, Nečas nebo náhradník Reiter…

Líbilo se mi, že fanoušci Baníku hodnotili období končícího trenéra Páníka střízlivě (zmazali se až potom :-) ). Tedy velký dík za záchranu, za podzimní bodové zisky, a kritika za herní projev a absenci dorůstajících odchovanců v sestavě. Hodnocení klubového vedení bylo vlastně totožné, klubové kuloáry naznačují, že třetím faktorem Páníkova konce byl jeho napnutý vztah s hrající legendou klubu… A spolu se zkušeností s ,,neodchodem“ Vlastimila Petržely to byl zřejmě druhý důvod, proč pro trenéra Páníka žádná nabídka na pokračování v klubu nepřišla.

Velikou sázku majitele a vedení klubu na kvalitu trenérského štábu dokladuje i nadstandardní složení asistentů. Radek Slončík musel potěšit každého pamětníka jeho hráčského období i nadšence, kteří sledují jak jde pod ním nahoru klubová mládež. Volba Ivana Kopeckého na nevyřčenou pozici prvního asistenta se zdá také zajímavou volbou. Kromě toho, že naznačuje záměr hrát v rozestavení s pěti záložníky, což je jeho preferovaná formace, podobně jako Kozlova u U19, prošel zajímavou trenérskou historií. Dařilo se mu v Opavě (1,29 bodů na zápas, jeho nástupce Balcárek průměr bod na zápas) a ve Vítkovicích (1,71 bodu na zápas), vyzkoušel si i roli asistenta u Jaroslava Šilhavého (v Jablonci), Zdeňka Frťaly (Jablonec, Varnsdorf, Podbrezová) nebo Josefa Muchy při záchranářské misi v Karviné.

Zkrátka - dění těsně před dnešním startem přípravy vlilo do fanoušků Baníku pocit, který mnohým chyběl. A to ten, že se zase můžeme zvědavě těšit, co borci na hřišti předvedou.