OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Baníkovský týden (81.)

Do Baníku přišel ,,sparťan“ Potočný. Není to však jeho první angažmá ve Slezsku, zahrál si už za Opavu. Také o senzacechtivých novinářích, či o tom, že nikdy není pozdě začít chodit na Baník.

Start jarní části ligy se blíží a do Baníku zamířila druhá posila - Roman Potočný z Liberce. Metr devadesát vysoké levé křídlo si v podzimní části s bilancí 9 branek a 3 asistence vydobilo pozici jednoho z nejproduktivnějších hráčů soutěže. Více branek nastříleli pouze Kanga, Doležal, Komličenko a Krmenčík. Dva z nich ligu opustili, dva zůstali ve svých klubech, a tak přestup Potočného je z hlediska ofenzivních čísel největším zimním přestupem ligy. Z tohoto pohledu se jedná o dobrou práci klubu. Pravda se ale ukáže až na hřišti…

Kariéra Romana Potočného je docela zajímavá. Rodák z Roudnice nad Labem v dorosteneckém věku přešel do Sparty a poté do Bohemky, kde zažil prvoligovou premiéru. Jenže v Bohemce se mu nedařilo prosadit do základní sestavy ani po jejím pádu z ligy, nevyvedlo se ani hostování v taktéž druholigové Opavě, kde nevstřelil ani jednu branku a Opava z druhé ligy sestoupila. Další hostování jej čekalo v Táborsku, kde se potýkal se zraněním a nastoupil za celou sezonu jen šestkrát. Nabídku z Vlašimi nepřijal, a tak nakonec zamířil do divizních Brozan. Šestnáct podzimních branek a dvě branky v přáteláku proti Teplicím zaujalo tehdejšího kouče sklářů Zdeňka Sčasného natolik, že jej vzal do zimní přípravy prvoligového mužstva, a ve třiadvaceti tak mohl Potočný opustit pozici prodavače oblečení a začít se živit fotbalem. Ligovou premiéru za Teplice odehrál proti Baníku. Po dvou letech odešel z Teplic do Liberce, po dalších dvou letech se nechal zlanařit Baníkem. 

Kromě výtečné levačky s ránou jak když kopne bejk (můžeme se tak snad těšit na častější střelbu z dálky) je Potočný tradičně jedním z nejtrestanějších hráčů ligy. V současném ročníku již nasbíral 7 žlutých, brzy tedy bude 2 x chybět. V loňském ročníku stihl žlutých 11, v předloňském šest a jedno vyloučení (po druhé žluté).

Hráč se vždy označoval za velkého sparťana, a tak když vstřelil dvě branky v utkání na Slavii, řekl: ,,Je to jako sen, odmala jsem byl srdcem sparťan.“ To mu však nebránilo dávat góly i Spartě. V květnu 2016 vedl tým z Letné v Teplicích čtyři minuty před koncem 1:0 a Potočný se postavil k přímému kopu. Vyslal pumelici k pravé tyči, brankář Bičík na míč nedosáhl, jenže rozhodčí gól neuznal a trestný kop se opakoval. Míč si vzal opět Potočný a další pumelici poslal k levé tyči, brankář Sparty byl zase bezmocný. ,,Odmalička jsem byl vedený ke Spartě. A teď jsem říkal, že když jí dám gól, budou mě čtyři dny hledat,“ prohlásil po zápase. A tím se dostáváme k povaze nové posily Baníku. Někteří trenéři s ním mají problémy. Potočný máloco bere vážně, na hřišti i mimo něj platí za provokatéra a smíška zároveň. Pro jeho výkony na hřišti je podle bývalých trenérů rozhodující psychika. V noze to totiž má. V Liberci se traduje, že se klidně sázel o peníze i s trenéry. Třeba o tisícovku v trefování břeven. Bude zajímavé sledovat, jak hráč zkousne Ostravu, a jak Ostrava zkousne jeho. Skoro jisté je, že nuda to nebude :-).

Velký mediální humbuk se strhl kolem přestupu Součka do West Hamu. V minulosti si jeho dres vyzkoušeli i hráči Baníku. Bránu kladivářů hájili v Luděk Mikloško, Pavel Srníček a co se často zapomíná, také Jan Laštůvka. V rozhovoru s agentem Paskou v Deníku Sport mě zaujala jeho informace o počtu mladých, kteří se prosadí do prvního týmu: ,,Německý sportovní institut udělal statistiku, podle které se z ročníku U19 dostane do áčka 3,6 % hráčů. A aspoň deset zápasů odehrají pouze 2%.“ Se zapracování mladých do ligového týmu tak očividně nebojují jenom v české lize a asi ani od trenéra Kozla nemůžeme čekat zázraky. Pokud se každý půlrok prosadí do kádru áčka jeden odchovanec, bude to vlastně úspěch.

Krásná ukázka práce některých novinářů je letní pseudoaféra Milana Baroše a údajného napadení hosta v hotelu. Servery plnily titulky jako: ,,Baroš mě zmlátil pěstí. A nadával: Ty ču*áku, ty zm*de“ (sport.cz), ,,Mlátička Baroš bezdůvodně napadl hotelového hosta,“ (sportyzive.cz), ,,Milan Baroš mě zmlátil v hotelu, tvrdí technik letového provozu,“ (blesk.cz) nebo ,,Víte kdo já jsem? Opilý Baroš prý zmlátil hosta v hotelu,“ (extra.cz). Po necelém půlroce Policie případ uzavřela, napadení vyvrátila. Některá z výše uvedených médií svým čtenářům tuto informaci o závěru vyšetřování ani neposkytla. Asi nemám, co k tomu dodat, úsudek si uděláte sami...

A abych končil radostněji - nikdy není pozdě začít chodit na Baník. A tak se na návštěvu zápasu chystá stoletá Milada Matoušková. K narozeninám dostala v kostele šálu Baníku, a v rozhovoru pro Moravskoslezský deník uvedla: ,,Syn říká, že mě tam na jaře musí vzít. Že když vyjdu pětadvacet schodů do kostela, vyjdu i ty na stadion.“ Pro mě je to další z důkazů, že když jde o Baník, nejde jen o fotbal. Jde o lidi, rodiny, přátelství, zážitky, a jednu z věcí, pro kterou stojí za to žít.