OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Baníkovský týden (83.)

Zvědavými fanoušky Baníku netrpělivě vyhlížená premiéra trenéra Kozla nastala o sobotní brzké odpoledne. Zápas na Slovácku musela modrobílá družina zvládnout bez sedmi členů kádru vyřazených karetním trestem nebo zdravím a po přípravě, která úplně k optimismu nesváděla. Individuální chyby, špatná koncovka, mizerná obrana… Ale příprava je přeci jen od toho, připravit se na ligu. Rozhodují výsledky v ní.

A tak po týden a půl nezvykle dlouhé dlouhé pauze od poslední přípravy vyběhla do ligového jara sestava, kterou asi nikdo netipoval a v rozestavení, které těžko zařadit do tradičních schémat. Bylo to 5-4-1? 3-6-1? 3-4-3? Nebo každou chvíli jinak?. Jenže ono to fungovalo. A to přes start čtyřech nováčků oproti podzimnímu kádru - Svozila, Potočného jako nových posil a Šašinky s Kaločem, jejichž starty nesly punc premiéry v dresu Baníku v letošní sezoně, respektive ligové premiéry v základu u Kaloče. A najednou byl na hřišti tým, který hrál s chutí, Slovácku se vyrovnal v jeho silné disciplíně - intenzivním pohybu po hřišti, individuální chybu nikdo neudělal a obrana nepustila Slovácko snad do jediné vážné šance. Ano, ve hře byla slabá místa a některé nepřesné přihrávky byly hodně laciným odevzdáním míče, ale byl to jiný venkovní Baník, než ten podzimní. Byl to Baník, který chtěl venku vyhrát, a to tak, že domácí přehraje. Příklad? Rozehrávky odkopů od branky nebyly řešeny nákopem, ale krátkou přihrávkou mezi brankářem a stoperem, snahou o vytažení domácích hráčů do pole a až následné delší přenesení hry od své branky. 

Na velká hodnocení je po prvním zápase brzy. Ale i s ohledem na výsledky ostatních zápasů to může být pro Baník a jeho fanoušky hodně zajímavé jaro.

Na výkon (staro)nové čtveřice jsem byl velmi zvědavý. Svozil byl v obraně velmi platný, ve vzduchu dominoval, rozehrávku nekazil, pohyboval se ve správných prostorech a Deník Sport jej ocenil zaslouženou známkou 7. Potočný vstoupil do zápasu velmi aktivně, dokázal několikrát udržet míč v těžkých pozicích. Ve druhé půli se ze hry trochu vytrácel, přesto byl blízko gólu či asistenci, ale brankář Trmal proti jeho hlavičce zasáhl dobře a proti Azevedovi přímo fantasticky. Filip Kaloč měl občas problémy být na správné pozici, ale spoluhráči ho vždy podrželi. Někdy by asi mohl lépe využít své výšky v soubojích a zvýšit důraz, ale za slušnou premiéru v základní sestavě byl odměněn také známkou 5. Ondra Šašinka navázal na povedený půlrok ve Slovácku a herně nezklamal. Neustálým zaměstnáváním obrany soupeře připomínal absentující klubovou legendu a za výkon obdržel známku velmi hezkou známku 7. Aby se prosadil gólově, potřeboval by od spoluhráčů lepší servis. Snad v příštích zápasech. Bez ohledu na známky si všichni hodně užili pozápasovou děkovačku. Tohle přelévání energie ze hřiště k divákům a od nich zpět k hráčům jsou krásné chvíle a v naší zemi není moc klubů, kde se dají takto intenzivně zažít.

Trenéra Kozla podařená premiéra mohla potěšit, Vlastimil Petržela přihlížel souboji svých bývalých týmů na Letné, ke které upínal zvědavě svůj zrak i Bob Páník. Třeba dorazí Spartu zachránit... A právě tyto trenéry uvedl ve svém postřehu datový analytik Jakub Dobiáš: ,,Páník je jeden z mála trenérů u nás, co mají jasnou filosofii - všechny jeho týmy se snažili hrát z hlubokého bloku a na brejky. A vždy ho v týmu střídá trenér, který to má hlavně založené na vysokém držení míče (Petržela, Kozel).“ A jeho slova lze tak trochu přeložit i jako konstatování, že změna trenéra v Baníku byla opravdu nezbytná, pokud chceme dále stoupat po schodech jako tým i jako klub schopný hráče vychovávat. 

No a my fanoušci? Pokud by se snad povedl i těžký zápas s Jabloncem, otevírala by se cesta do nečekaně vysokých pater. Budem o tom snít i za týden?