OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Baníkovský týden (85.)

Mnozí předpovídali, že zápas v Budějovicích o čtvrté místo v tabulce bude hezkou podívanou, realita očekávání ještě překonala. Tohle byla reklama na fotbal. Od první do poslední minuty se člověk nenudil, oba týmy chtěly útočit (kolik z trenérů by dvě minuty před koncem za jednobrankového vedení poslalo na hřiště místo defenzivního záložníka druhého útočníka, když by na lavičce mělo Svozila a Procházku?), k vidění bylo několik velmi dobrých individuálních výkonů. 

Kromě nadšení z fotbalu i výsledku jsem konečně pochopil, proč fandové některých jiných klubů musí pořád řešit Baník a pitvat každou blbost. Protože takovou radost jim jejich tým prostě nedopřeje.

Opravdu jsem nečekal, že Baník pod trenérem Kozlem projde za pár týdnů takovou proměnou. Ti, kteří na ligu neměli mít ji najednou hrají, ti kteří o formu přišli ji znovu nalézají. Bezkrevné venkovní výkony vystřídala týmovost a touha vyhrávat. A ne, není to jen naše iluze způsobená láskou ke klubu. Výkon Baníku či obou týmů tentokrát ocenili i nezaujatí diváci, či redaktoři novin. ,,Baník deptal muže v černobílém vysokým presinkem, agresivitou i rychlostí, vládl ve vzduchu a sbíral odražené míče,“ napsal například Deník Sport. Kolikrát to člověk v posledních letech četl?

Nechci, aby to vyznělo neuctivě k období trenéra Páníka. Jsem si jistý, že Baníku úspěch nadále přeje. To přesto, že svůj konec nesl těžce. Nakonec, byla taková prý i jeho slova, když svou kancelář opouštěl a už věděl, že nabídka přesunu k mládeži nepřijde. Za práci nakonec vždy nejlépe mluví čísla. Trenér Páník ze zápasů se Slováckem, v Jablonci a s Budějovicemi získal na podzim získal o bod méně, než trenér Kozel v jarní části (při dvou venkovních utkáních). V tabulce pravdy byl Páník na nule, Kozel je +4. Kéž tak bude pokračovat.

Páteční kouzelný večer však nebyl bez kaněk. Jak se v přípravě dařilo vyhýbat zraněním, důraz, tempo a smůla v lize vede ke šrámům na zdraví několika hráčů. Druhá pro mě překvapivá věc je vypadnutí Rudolfa Reitera ze základní sestavy. Má všechny předpoklady pro Kozlův rychlý fotbal, jenže jeho půlhodinová epizoda na českobudějovickém pažitu ukázala, že opravdu není momentálně lepší, než konkurenti co dostávají přednost. V zápase byl takřka neviditelný. Snad se jedná o dočasný stav a ve správnou chvíli se Rudovi forma vrátí. Klidně to může být už ve středu :-). Trenér Kozel zatím ukazuje, že nic jako oblíbenou jedenáctku nemá a sestavu umí poskládat podle formy, citu a taktiky. Pro zdravou atmosféru v kádru a vysokou tréninkovou morálku je to jen dobře. Třetí kaňkou jsou slabší výkony ve druhých poločasech posledních dvou zápasů. 

Neukázal jsem se dobrým prorokem, když jsem věřil Ondrovi Šaškovi, že dá gól. Zklamaný ale nejsem. Akce, kdy se zaseknutím zbavil obránce a levačkou kroutil míč do šibenice Drobného branky byla fantastická a přestože neskončila brankou, byla pro mne nejsilnějším okamžikem zápasu. Pokud tohle umí hráč, který byl ještě před pár měsíci pro Baník nepotřebným, tak se o blízkou budoucnost nebojím. A to bez ohledu na výsledek zápasů, které na Baník čekají v nejbližších dnech.