OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Baníkovský týden (87.)

Otázka ze závěru minulého vydání byla vyřešena vcelku rychle. Budeme bez fotbalu. Nevíme na jak dlouho, zda se liga dohraje a jaké týmy se dostanou do pohárů (pokud se tedy bude jejich další ročník hrát). A tak bude tentokrát vydání hlavně vzpomínkové.

Dopady koronavirové krize do vrcholového sportu mohou být ještě větší, než do našich životů. Ekonomika firem i státu bude poškozena, takže veřejné i soukromé prostředky na sport se poníží. Z hlediska již plněných sponzorských (reklamních) smluv pak může dojít k jejich krácení, jelikož reklamní plnění prostě objektivně neběží. Nebojím se o Baník, ten to díky majiteli přežije, ale u některých jiných ligových klubů to může být překročení pomyslné existenční hranice. 

Tak jako ve společnosti, i ve sportu to nevyhnutelně povede k posílení silných a oslabení slabých. Chudší kluby budou muset hledat úspory a zdroje na pokrytí výpadku příjmů (prodej hráčů). Potřebou jejich prodeje pak klesá jejich cena. Současná krize tak může paradoxně zabezpečené kluby sportovně posílit. Věřím, že přesně to naplňuje současný Baník.

Nucená pauza (a já už upřímně počítám spíše s nedohráním soutěže, v lepším případě s dohráním bez nadstavby) se pak určitě projeví i na výkonnosti stávajících kádrů. V minulém týdnu platilo, že hráči áčka pokračovali v tréninkovém režimu, hráči dostali pokyn vyhýbat se rizikovým situacím a místům. Situace pro tento týden však bude odlišná a zřejmě se přejde na individuální plány.

Zajímavý rozhovor vyšel v Moravskoslezském deníku s bývalým hráčem Baníku Tomášem Mičolou. Vzpomínal na svůj zvláštní konec v klubu, kdy mu nebyla nabídnuta nová smlouva. Tehdejší sportovní vedení i hráč věc interpretovali odlišně. Přesto nynější slova hráče hráče, který měl velmi dobré vztahy s trenérem Petrželou (a možná i proto úplně nevoněl jeho nástupcům) nechám zaznít: ,,Přišel trenér Páník, nestavěl mě, což se dalo očekávat, protože v létě mi končila smlouva. Co mě mrzelo, bylo, že mi to neoznámili trochu dříve, abych se na to mohl připravit. Představoval jsme si, že se rozloučím důstojněji, na druhé straně si nechci přes noviny stěžovat a brečet. Prostě takový je fotbalový život, každý trenér má své koně, to je třeba respektovat."

Na Tomáše Mičolu vzpomínám rád. Jeden ze zápasů, který mám opravdu hluboko v paměti bylo vítězství v Mladé Boleslavi 2:0 pod trenérem Večeřou v listopadu 2008. Baník v sestavě Buček - Řezník, Neuvirth, Marek, Tchuř - Mičola, Otepka, Galásek, Lička - Střihavka, Svěrkoš předvedl ve zlatých dresech úžasný výkon. A právě Mičola byl na kraji zálohy naprosto nezastavitelný. Vím, že mu mnozí nemohou zapomenout jeho oslavu vyrovnávací branky do sítě Baníku, když v roce 2013 hrál za Slavii. Vím, že žije v tom blbém městě. Ale nepochybuji o tom, že klub který má nejvíce v srdci je ten modrobílý. Jeho emoce, když sedmi góly táhl Baník zpět do ligy byly opravdové. V lize za Baník odehrál 144 zápasů.

Vzpomínka na Tomáše Milou mě v této době bez fotbalu vede k otázce na Vás - kterého z exfotbalistů Baníku byste brali do současného kádru?

Vykopávám - Tomáš Galásek.