OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Baníkovský týden (96.)

Kozel dává dál šanci mladým. Proč jsem nekoukoukal na retrostream, ale přesto si lístek koupil. Do restartu v Příbrami chybí jen pár dnů a fotbal bude bez diváků. Ale bude i bez příznivců?

Baník již je v plné herní přípravě na obnovený start jarní části ligy. Odehrál dva přípravné zápasy, připsal si výhru nad Vítkovicemi 2:0 a přivezl remízu z Karviné 2:2, v jejímž dresu si proti Baníku zahrál nejen Martin Šindelář, ale na čtvrthodinu také Muhamad Tijany. Snad je to příslib, že nasbírá nějaké minuty i v lize... Na naší straně dostalo své minuty v áčku několik mladých. Takový přístup trenéra Kozla nás asi všechny těší a pro mladé je to příslib, že cesta do áčka zavřená není a záleží jen na nich.

Oba zápasy se odehrály nejen bez diváků či streamů pro fanoušky, ale také bez médií, což někteří novináři podrobili kritice. Argumenty chápu, avšak existují i ty na straně klubů. Situace je takové, že sezona jako by začínala potřetí. Po každé pauze se tým sejde v jiném nastavení, co fungovalo fungovat nemusí. Týmy jsou hodnoceny ne podle přípravy, ale podle toho, co předvedou v soutěži. A tak je pochopitelné, že případné velké nedostatky, na jejichž odstranění není do příštího týdne čas jako v plnohodnotné přípravě, nechtějí soupeřům lacině odhalit. Takže na jednu stranu mě mrzí, že člověk zápasy ani sestřihy neviděl, na stranu druhou pro to pochopení mám.

Nakonec komu koukání na Baník v televizi či u počítače chybělo, ten si mohl přijít na své. Retro stream zápasu na Spartě z mistrovské sezony, o víkendu série zápasů Baníku na 02 TV Sport a dnes další retrostream výhry v Olomouci. Přestože jsem si ,,vstupenku" na streamy zakoupil, nedíval jsem se. Oba zápasy mám zapsané v paměti. Na Letné jsem tehdy byl mimo přetékající sektory hostů a pořád si jasně vybavuji ty nenávistné pohledy odcházejících sparťanů, když jsem se po zápase usmíval a tleskal. V Olomouci jsem přítomen nebyl, zápas jsme sledoval v televizi a pamatuji slzy v očích, když Bolf vstřelil branku. Do konce zápasu jsem pak klečel před televizí a čekal, zda to co jsem si tolik přál někdy zažít, se stane. Stalo. Baník udělal titul. Těm z nás, kteří to tehdy v přítomném čase prožívali, to nikdo nevezme. Pamatuji, jak po zápase fanoušci mířili za hráči na hřiště, kde se o cosi pokoušeli nastoupení pořadatelé, a na férovou, která se přímo na hřišti mezi jedním z fanoušků a pořadatelem odehrála. Nevím, jestli si správně vybavuji, že v ní úřadoval i odpadkový koš :-), přeci jen, čas vzpomínky upravuje... A možná i proto nevím, jestli ten zápas chci vidět znovu. Každopádně alespoň tu drobnou částku za lístek jsem mládeži poslal. Což pořád můžete udělat i Vy, ať už se dívat budete nebo ne.

Dny do zápasu v Příbrami se už dají spočítat na prstech horních končetin a všichni jsme asi zvědaví, zda se podaří navázat na výkony a výsledky z Budějovic či Slovácka a předvedeme dobrý fotbal s dobrými výsledky. Někteří budou nalepení u obrazovky, jiní si možná udělají párty na parkovišti příbramského stadionu (který je pro takové setkání jak dělaný, tak doufám, že nějaké pako nenapadne ho zavřít). A jestli na tom všem zlém z fotbalu bez diváků můžeme najít něco dobrého, tak mě dvě věci napadají. My jsem si uvědomili, že nám ten fotbal, výjezdy, nervy, emoce chybějí. A hráči si třeba uvědomí, že jim doopravdy chybíme my. Že v Baníku se nechodí na hřiště odkopat si dva poločasy, v Baníku se chodí na trávník pro výhru a pro fanoušky zemřít.

BP!