OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Baníkovský týden (99.)

Tři body ze dvou zápasů si připsal Baník a stále se tak pohybuje na hranici první a druhé nadstavbové skupiny. Zatímco na třetí místo Liberce ztrácíme tři body, před sedmým Slováckem máme náskok bodový.

Před středečním zápasem s Plzní jsem měl možnost shlédnout kousek předzápasového tréninku. Viděl jsem nahecované hráče, nácvik rohových kopů a tak jsem se těšil, jak večer hráči vlítnou na Plzeň... Jenže sestava, která se zamlouvala fanouškům, jako by veškeré odhodlání nechala v kabině. Pokračovaly nevynucené chyby v rozehrávce, když se podařilo dobře kombinující plzeňské hráče zastavit, tak to bylo za cenu ztráty míče, který buď skončil v zámezí, nebo po odkopu opět na nohách hráčů soupeře. Potočný a Reiter stále neukázali, proč do Baníku přišli. Když na levou i pravou stranu zálohy přivede klub to nejlepší, co v lize kromě pražských S a Plzně bylo k mání, tak prostě čekáte, že to bude na hřišti vidět... Plzeň tak v relativně pohodovém tempu dokráčela k dvoubrankové výhře. S  předvedeným výkonem pak asi nemohli být spokojeni ani sami hráči...

V neděli se Baník představil na hřišti Olomouce vedené trenérem Látalem. A hra Olomouckých docela připomíná, co stejný trenér hrál kdysi s Baníkem. Tehdy se jeho vyjádření o individuálních chybách hráčů považovala už za jakýsi kolorit tiskovek a rozhovorů, a tak ho před osmi lety po devíti zápasech bez vítězství nahradil na lavičce Baníku Martin Pulpit. Mimochodem, Olomouc nyní pod Látalem nepoznala vítězství šest zápasů. Trenér Kozel opět zatřepal sestavou. Do základu se dostal do středu obrany Svozil, pravého záložníka hrál levák Potočný, levého pravák Hrubý a Azevedo byl nasazen již o den dříve na Stodolní. Docela se mi líbí, že na rozdíl od předchozího trenéra není týden dopředu jasné, v jakém složení Baník do zápasu půjde.

Zápas začal hbitým tempem a Baník šel po pěti minutách do vedení, když Šašinka u lajny tentokrát nezasekával na levou nohu, ale dal rychle pod sebe a tam mazácky proměnil Jirásek. Měl-li by člověk soudit podle jeho minutáže, tak třeba tu smlouvu ještě dostane... Obrana dávala Olomouckým dostatek prostoru pro pohyb i kombinaci a tak se musel hodně činit Laštůvka, který předvedl perfektní výkon. Ať už to byla roznožka proti třetiligovému borci ze Španělska, nebo proti zakončení Breiteho a Jemelky po rozích domácích. Jo rohy - nacvičovali jsme je fakt pěkně. Škoda, že skoro žádné od té doby nekopem... V jednu chvíli to před naší bránou smrdělo i penaltou, ale tu rozhodčí, stejně jako v druhém poločase v náš prospěch, nepískl. Počet zakončení, do kterých se dostávali domácí, na pochvalu od trenéra tedy nebyl. Ale příležitosti byly i na druhé straně. Potočný si svou frustraci z neproměněné šance vybil pěstí do trávníku (ještě, že zbitý trávník se nemůže bránit třeba nějakou demonstrací, při které by vyraboval půl města), Kuzma se zastřeloval na levý vingl domácího brankáře, aby mu to napodruhé do tohoto místa s tečí obránce vyšlo naprosto parádně. Ještě předtím ale Šašinka po secvičeném dlouhém pasu od Stronatiho přelstil obránce i brankáře a trefit se hezky stihl i domácí Juliš. Mimochodem, podobný pas jako na Šašinkův gól předvedl před koncem Stronati i na Smolu, načež si Patrizio dal sprint až k vápnu soupeře, kde se nabízel do zakončení. Obdivuhodný fyzický fond. A trochu méně nápadný, ale výborný výkon. Ve druhé půli už naše obrana hrála přeci jen o něco důsledněji a neustupovala jak chlapci v tanečních při dámské volence před beďarovou královnou. Obdržený gól minutu před koncem dal vzpomenout na ztrátu ve Zlíně, ale tentokrát už to naštěstí chlapci do tří bodů dovedli. Po celý zápas slyšitelné pokyny z naší střídačky ,,pojď ven," či ,,pojď proti" ukázaly, že s defenzivní činností žádná velká spokojenost panovat nebude a je co zlepšovat.

Při pohledu na tabulku si člověk říká, o co hezčí pohled by to byl, nebýt některých promrhaných bodů. Úvod sezony, derby, Příbram, Zlín... Jenže dokud někdo nedostane rozum a nepustí lidi na stadiony, pro koho by se ten fotbal hrál... je dobře, že se liga zase hraje. Fotbalisté mají fotbal hrát, tak jako lékaři léčit a hospodští čepovat, jenže hlava prostě vnímá dění na hřišti jinak. Tak snad se brzy plných tribun dočkáme...

Nejen na hřišti se příznivci modrobílého klubu dočkali výhry a prohry. Odchod Miroslava Matušoviče z akademie patří mezi výhry, odchod pana Janoše jinak než jako prohru brát nelze. A tak bylo od výborně hrajícího Šašinky pěkným gestem, že mu vítězný zápas věnoval. Nakonec, pane Janoši, nebe je také modrobílé...

BP!