OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Bláznivé přestupy (2.) - Poláci

Poloha Ostravy nedaleko hranic s Polskem k tomu přímo vybízela. Bylo to v době, kdy ještě polská liga nebyla tak ekonomicky silná, nestály nové stadiony a Baník provozoval zahraniční skauting. A v jeho sítích uvízli dva fotbalisté od severních sousedů - David Pietrzkiewicz a Lukasz Zejdler.

Jejich angažmá by možná slušelo jiné zařazení, než do bláznivých přestupů, ale bláznivé kousky oba občas předváděli na hřišti. Přestože se ani jeden z nich do historie Baníku příliš nezapsal, vzpomínky na ně mi v hlavě vyvolávají spíše dobré pocity. Oba to byli normální kluci, nikdy jim fanoušci Baníku nebyli na obtíž a klidně si vyslechli i kritiku u plotu pod hodinami na Bazalech. Možná v tom hraje roli i můj kladný vztah k Polsku a Polákům, ale narozdíl od hráčů z prvního dílu Bláznivých přestupů je prostě nechci tepat…

,,Zahraniční skauting je věc hezká, ale hrozně náročná. Stojí to peníze, spoustu času, a nakonec ti stejně nikdo nechce dát záruku, že ten hráč se prosadí. Každý ti bude říkat - má předpoklady, může růst, je na tom dobře technicky a rychlostně, ale nikdo ti neřekne toho kup, ten bude okamžitou posilou.” Zhruba těmito slovy reagovali tehdejší šéfové Baníku na dotazy fanoušků a novinářů na posily ze zahraničí. Přesto se díky různým doporučením občas nějaký ten cizinec v Baníku mihnul.

Například Lukasz Zejdler. Působil dojmem veselého kluka a vypadal snad ještě mladší, než byl, když začal za Baníkovskou devatenáctku na levém kraji nastupovat. Byl rychlý, měl dobrou techniku a v neposlední řadě neflákal školu. Jenže když naskočil za áčko, ve fyzicky náročném dospělém fotbale se mu často nedařilo v osobních soubojích. 

První zápas odehrál v devatenácti letech v březnu 2011 na Bazalech proti Boleslavi (1-0) a trenér Karol Marko ho nechal na hřišti po boku Nevese, Frydrycha, Greguše či Hušbauera po celých 90 minut. Za Boleslav hrál dnešní hráč Baníku Václav Procházka. Lukasz svůj první start pro klubový web komentoval slovy: ,,Nervózní jsem byl. Ale po příchodu na hřiště to ze mě nějak spadlo a začal jsem věřit, že to zvládnu. Hodně mi pomáhali spoluhráči. Především Fernando a také z branky mě povzbuzoval a dirigoval Michal Daněk.” V sestavě se ukazoval celkem pravidelně i v dalších kolech. Osudná se mu stala změna trenéra. 30.7.2011 se objevil v základu naposledy. Baník v prvním kole sezony hostil Teplice a po necelé půlhodině vedl 3-1 góly Ferenčíka, Hušbauera a Krauta. Jenže Teplice do poločasu srovnaly a v druhé půli zápas otočily. Na konci svítilo na hodinách skóre 3-4. A vedení to řešilo razantně - trenéra Marka odvolalo. Trenér Malura, proslulý důrazem na fyzickou přípravu a organizaci obrany pak na mladého Zejdlera sázet nechtěl. Na hřišti se objevil už jen dvakrát. Ve třetím kole naskočil na poslední čtvrthodinu a při prohře 1-4 s celkem ze města škodovek zaznamenal svůj první gól v české lize. Málokdo mohl tušit, že i ten poslední.

Naposledy si pak za Baníkovské áčko kopnul v říjnu 2011 závěrečnou dvacetiminutovku s Hradcem Králové (1-0), když vystřídal Marka Jankulovského, který se po pouhých osmi minutách na hřišti zranil. Další půlrok se na hřiště nedostal, a když si místo v sestavě nezískal ani před další sezonou, dal trenér Látal souhlas k jeho odchodu. Lukaszova bilance zní deset zápasů, jeden gól.

Z Baníku vedly cesty mladého hráče zpět do Polska. Nejprve hostoval a později přestoupil do Cracovie Krakov, kde byl na pomezí základní sestavy a lavičky. V letech 2016 - 2018 se do povědomí fanoušků Baníku vrátil - dvaašedesátkrát nastoupil v dresu GKS Katowice. Za tento klub vstřelil pět branek. Fotbal hraje dodnes, přesunul se do středu zálohy a je členem kádru druholigového Chrobry Glogow. Pořád je mu jen 26 let.

Když hledám první zmínku o spojení Dawida Pietrzkiewicze a Baníku, vypadne na mne zpráva z února 2009: ,,Polský fotbalový gólman Dawid Pietrzkiewicz zkouší štěstí v Baníku Ostrava. Jednadvacetiletý brankář Polonie Varšava bude několik dnů individuálně trénovat pod dohledem Pavla Srníčka s tím, že na konci týdne by mělo padnout rozhodnutí o jeho případném působení v klubu.” Přestup hráče do Baníku se ale odehrál až o půl roku později, když v Baníku skončil Petr Vašek. Novým trenérem klubu byl Miroslav Koubek, sám bývalý gólman. V Dawidovu kvalitu ale věřil hlavně trenér brankářů Srníček. S Baníkem prožil Pietrzkiewicz úžasnou první sezonu, klub i přes začínající finanční starosti do posledního kola bojoval o titul. Polský brankář to sledoval z tribuny. Sezonu začal Antonín Buček, kterého v bráně brzy nahradil Vít Baranek. Ten chytil kromě nespočtu gólovek soupeřů na ,,stará bolavá kolena” neskutečnou fazonu. Do branky áčka se Dawid poprvé podíval skoro po dvou letech v Baníku - koncem dubna 2011 v domácím zápase proti Českým Budějovicícm (3-2). Trenér Karol Marko pak brankářskou dvojici Buček - Pietrzkiewicz točil. Baník přes dobré hráče v obranné čtyřce stále dostával hodně gólů. Buček od Jablonce a Ústí dohromady šest, Pietrzkiewicz od Budějovic, Plzně a Příbrami pět… Pak ale přišla Dawidova sezona. Po konci dalšího z trenérů (Karel Marko) odchytal dvacet zápasů za sebou. Na 190 cm měl výbornou mrštnost, dobré reflexy. Jenže jak měl opustit brankovou čáru, fanoušci trnuli. David dokázal zlikvidovat nemožné, ale hodně často také nemožné pustil do brány. A tým to často stálo body. A ty v nepodařené sezoně  potřeboval. Asi nejvíc mi utkvěl v paměti jeho kiks v domácím zápase s Jabloncem. Pavel Malura po nepovedeném podzimu a čtrnáctém místě v zimní přípravě s týmem dřel. A se slabým kádrem vlétl do jarních kol jako uragán. Tým přes zimu zlepšil obrannou hru a dopředu předváděl ,,Svědíkovský fotbal.” Poctivé vracení se za míč, snaha o rychlou kolmou hru dopředu založenou na pohybu krajních záložníků. V prvním jarním kole přišlo překvapivé vítězství v Boleslavi, ve druhém přijel do Ostravy nabušený Jablonec. A hosté se nestačili divit. V desáté minutě Tonda Fantiš 1-0. V jedenadvacáté Tomáš Vrťo 2-0. Jenže přišla minuta dvacátá osmá, hostující Eliáš spíše z nouze nakopl míč na branku. Pietrzkiewicz míč do natažených rukou ve stoje chytá a v zápětí mu vyklouzne do brány… Jablonečtí s vydatným přispěním rozhodčího dotlačí zápas gólem v nastavení do remízy. Pietrzkiewicz má hlavu v dlaních… V následujících čtyřech kolech Baník uhrává jen čtyři body, propadá se na patnácté místo a Maluru střídá Látal. Ten dává brankáři z Polska šanci ještě proti Plzni, zápas Baník doma prohrává 2-3 a Látal na to reaguje nasazováním Víta Baranka, který v té době byl veden již jako trenér brankářů… Pietrzkiewicz se ještě jednou podívá do brány v posledním kole v Teplicích, kdy už byl Baník zachráněný, a rozloučí se remízou 1-1. Polský brankář však v Baníku nezažil jen krachy. V říjnu 2011 jel poslední Baník na hřiště mistrovské Plzně jako jasný outsider. Domácí od začátku do Baníku bušili, jenže gól dali jediný. V sedmnácté minutě Jiráček překonal Pietrzkiewicze hlavou po centru Horvátha. Dvakrát zazvonila tyč, v dalších jasných šancích předváděl gólman Ostravy neskutečné zákroky. A protože se před koncem prvního poločasu po souhře Lukeš - Svěrkoš podařilo dotlačit míč do branky domácích, Baník odvážel senzační bod. A polský gólman si vysloužil sestavu kola. Nad výkonem gólmana se sportovní novináři rozplývali: ,,Patnáct minut připomínalo v podání Plzně uragán. Jenže rány Bakoše a Horvátha zpoza pokutového území šly mimo, po centru Petržely z pravé strany měl obrovskou příležitost Horváth, ale Pietrzkiewicz bravurně vyrazil. … Dvě střídání totiž hru domácího týmu oživila a ostravská defenziva těžce odolávala náporu. Čišovský trefil hlavou tyčku, Horváthovu dělovku zpoza vápna pod břevno Pietrzkiewicz zázračně vyrazil. Ještě neuvěřitelnější byl jeho tygří skok k levé tyči, u níž vyškrábl Kolářovu přesnou ránu po Čišovského přiťuknutí. V další šanci Pilař trefil břevno,” psal server sport.cz.

Nepodařilo se mi vyhledat v jakém rozhovoru to řekl, ale tu větu si pamatuji. ,,Chci, aby jednou fanoušci vzpomínali, že za Baník chytal nějaký Polák, a že chytal docela dobře.” Pietrzkiewicz v lize v dresu Baníku odchytal 25 zápasů, ve kterých lovil 39 x míč ze své sítě. ,,Jeho odchod byla velká chyba. V Ázerbájdžánu se prosadil tak výrazně, že dostal nabídku na občanství s vizí chytat za národní mužstvo,” vzpomínal Werner Lička ještě rok po jeho odchodu. V Azerbajdžánu Pietrzkiewicz vystřídal dva kluby - Simurq a FK Qabala, v jehož dresu si zachytal pohárový zápas na Borusii Dortmund (0-4). A i zde to byl typický Pietrzkiewicz. Dvěma gólům fantasticky zabránil, dva laciné pustil… V polském tisku na časy v Baníku vzpomínal i po letech v dobrém. ,,Hrál jsem s Jankulovskim, Svěrkošem, trénoval mě Srníček. Potkal jsem spoustu super lidí. Musel jsem si zvyknout, otřepat se, ale nakonec jsem šanci dostal. Nebyly to ztracené roky.” V roce 2017 se vrátil do Polska, chytal druhou ligu, dnes by snad měl působit jako asistent trenéra. Ať už budeme na Dawida vzpomínat jakkoliv, jeho kariéru hodnotit jako vydařenou či nepovedenou (pro oboje najdeme argumenty), rozhodně jeho fotbalový život nebyl nudný. Snad kdyby dostal v Baníku šanci v lepších dobách, snad kdyby měl ještě více prostoru trénovat pod Pavlem Srníčkem, mohly být vzpomínky na něj radostnější. Možná to nejdůležitější ale je, že Dawid zůstal veselým chlapem a vypadá to, že se svou ženou a dcerou vede spokojený život. A my mu můžem splnit přání a občas si vzpomenout, že za Baník chytal nějakej Polák, kterej… byl občas docela dobrej.

Zmíněný zápas s Hradcem, ve kterém si Pietrzkiewicz přes dva obdržené góly připsal jedno ze šesti čistých kont a Zejdler si připsal poslední start za Baník si můžete připomenout na přiloženém videu.