OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Pumpujeme další body

Když měl Baník po prvních třech kolech šest bodů a mířil k venkovnímu dvojzápasu na Bohemce a Sigmě (vloni 0 bodů) říkal jsem si, že bod bude fajn. Tým, nechci totiž psát, že jen hráči, se ale rozhodl rozdávat fanouškům po rocích trápení radost, a Baník jich veze šest.

A už to prostě není náhoda. Ten tým má touhu po úspěchu v krvi. Rve se, bojuje, a když to nejde jednomu, zaskočí za něj druhý. Marně pátrám v paměti, kdy Baník podával tak týmové výkony. A kromě fanoušků může mít radost i pan Brabec. Tohle totiž dává smysl financovat.

Ale pojďme k zápasu. Baník začal podobně jako na Bohemce zostra, žádné vyčkávání. Jako by chtěl soupeřům ukázat - My jsme Baník Ostrava, porazíme vás. A narozdíl od zápase v Praze, tentokrát první velká šance nezůstala nevyužita. Fillo pohotově zakončil hezkou souhru na pravé straně a snad ukončil smůlu, která se na něj v zakončení lepila. Kdoví, kdyby byl na hřišti Bary, jestli by mu tu nahrávku neukradl :-). Fillo v druhé půli přidal i asistenci u gólu Diopa, a tak snad i ti, kteří jinak nedokáží ocenit jeho nesmírnou pracovitost, budou tentokrát spokojeni.

Jak jsem se po zápase na Slovácku zlobil na Diopa, tak za poslední dvě kola ho pochválím. Jeho forma jde nahoru a za snahu byl odměněn. Snad se letos ještě trefí. A třeba i sázkovky vypíšou kurz na to, že bude kanonýrem ligy :-).

Oproti němu Ondra Šašinka se v prvním poločase do hry moc nedostával. Jednou hezky zakončoval, jinak spíš pracoval bez míče, nebo v soubojích o něj. V druhé půli už byla jeho souhra s týmem lepší, ale poměrně brzy šel dolů.

Výborný výkon předvedl Holzer. Převzetí míče a přihrávka před druhým gólem byla fotbalová poezie. S narůstajícím skóre mu rostlo sebevědomí a tak přidával technické kousky, kterými přiváděl pravou stranu sestavy domácích k zoufalství.

Poměrně brzy jsme začali v zápase tahat čas. Ukázala zkušenost našeho týmu. Proč bláznit, když Sigma musí hrát, počasí bere sil a v hlavách domácích je zápas se Sevillou… A tak jsme si hráli na kobru a koťátko. Ikdyž při některých výpadech koťátka mi celkem cukaly nervy :-)

Obránci hráli blízko u sebe, doplňovali se, dopouštěli se minima faulů, když se něco povedlo, zatleskali si, poplácali se, tak to má být. Škoda obdrženého gólu, kdy se nechal přeskočit Šindelář, možná vzadu v tu chvíli chyběl Pazdera, ale dnes ten obdržený gól nebolí tak, jako by mohl jindy. A kdy jindy by měl dát gól Dvořák, než v zápase, kdy dá Diop tři :-). Náš druhý trojgólista v sezoně předvedl i tři offsidy, dva z nich zbytečné. Ale kdo by se na něj dnes čílil. 

V letní přípravě jsme hodně trénovali rychlé přenášení těžiště hry mezi stranami. Dnes jsme to úspěšně dokázali přenést do zápasu a byla to jedna z těch rozhodujících zbraní. Středová řada Sigmy nás přehrávala, když jsme ale získali míč, na tuto nacvičenou věc nedokázala reagovat. I díky vysoko hrajícím krajním obráncům Sigmy jsme se dostávali po stranách do přečíslení.

Nejzajímavější taktickou stránkou Sigmy byly po zemi rozehrávané rohy. Ve vzduchu jsme silní, tak zkoušeli po zemi dostat míč do chumlu hráčů a spoléhat na šťastný odraz. Nejen díky štěstí, ale i díky pohotovosti našich hráčů, jsme u míče byli ve většině případů dříve, a tak Sigma postupem času začala hrát do vápna vzduchem a tam řádil Ziokong. Skvělý zápas. Možná to není fotbalová elegance, možná to někdy napálí ,,do hajzlu” místo snahy o rozehrávku, ale to je prostě Zio. A to poločasové zatleskání fanouškům, paráda.

Pozápasové rozhovory jsou obyvkle ještě horší, než pořad DIvácké zprávy (o kterém vím z vyprávění, fakt to existuje?), tentokrát ale nebyly. Brankář domácích Buchta, který bo mohl být po čtyřech banánech plný frustrace řekl: ,,Pokud mám říct něco pozitivního, dnes mě fotbal Baníku bavil.” Tohle je krásné sportovní gentlemenství. A potěšil mě i trenér Páník, který pořád hráčům opakuje: je to opráci, přístupu k tréninku a válce na hřiši. A s tím se nedá, než souhlasit.

Přátelé, užívejme si to. Užívejme si, že se můžeme bavit o Baníku s úsměvem na tváři, že se nám u piva za to naše modrobílé šílenství po letech nemůže nikdo smát. Že se, jak jsem psal minule, nemusíme dalšího zápasu bát, ale můžeme se na něj těšit.

A tak trochu doufejme, že to nebude jak s tou lidovou moudrostí, že po hodech přichází… Však víte.